Název „vlčí jámy“ není nijak záhadný. Jednalo se opravdu o jámy, vykopané nejčastěji při krajích lesa, poměrně daleko od vesnice. Měly jediný účel a tím byla regulace vlčích smeček.
Ve středověku byli vlci v našich krajích poměrně hojní. Nebezpečí představovali hlavně v zimě. Tehdy se totiž jednotlivé vlčí rodiny spojovaly do smeček a když pak bylo v lese málo potravy, odvažovali se vlci až k vesnicím. Tam likvidovali vesničanům dobytek, hlavně ovce. Někteří vlci si na snadno ulovenou potravu tak zvykli, že pak chodili do ohrad i v létě jako do jídelny.
Král Přemysl Otakar II. vydal roku 1268 nařízení, aby se u všech vesnic kopaly vlčí jámy. Do dna takových jam bývaly někdy zaráženy ostré dřevěné kůly. Samozřejmostí byla voňavá návnada v podobě masa (uvádí se husa nebo selátko) a dokonale zamaskovaný povrch jámy. Jedné rokli v lese mezi Horní Břízou a Trnovou se dodnes říká „Vlčí jáma“. Je velmi pravděpodobné, že někde poblíž byly kdysi kopány tyto pasti.