Hornobřízsko - skrývaná krása, utajená minulost

Josefský katastr Horní Břízy ve vztahu k místním příjmením

Josefský katastr je poměrně podrobně vypracovaný přehled jednotlivých parcel, polí a luk, včetně jejich rozlohy a jmen držitelů. Vypracován byl pro daňové účely a jeho pojmenování souvisí s postavou císaře Josefa II., za jehož vlády k tomuto podrobnému soupisu držitelů půdy došlo. Katastr nebyl bohužel doposud vydán v moderním zpracování, takže každý zájemce o jeho studium musí nahlédnout do originálních listin, uložených ve Státním ústředním archivu v Praze.

Celý katastr Horní Břízy, s výjimkou několika pozdějších dodatků, je psán česky. Je to s podivem, neboť jak předchozí tereziánský, tak také pozdější stabilní katastr z roku 1839 jsou psány úředním jazykem monarchie, tedy německy. Čtenáři ovšem chvilku trvá, než se v poněkud odlišném písmu začne orientovat.

Ukázka z Josefovského katastrPřepis ukázky do moderní češtiny by vypadal asi takto:

Josefský katastr Horní Břízy nese dataci ze srpna 1785. Jako hospodáři jsou zde uváděni Josef Sinkule, Jan Sládek, Bernard Urban, Josef Beneš, Šimon Ševčík, Jan Kabát, Jiřík Štěpánek, Bernard Beránek, Martin Beneš, Bernard Kabát, Vojtěch Karez, Martin Kryč, Jakub Matějovec a mlynář Anton Liška. Rychtářem byl Martin Beneš, jeho jméno je uvedeno po každém součtu. Jako další svědci vystupují Jakub Matějovec, Šimon Ševčík a nám neznámý Jan Motis. Ten byl zřejmě nestrannou osobou, zřejmě z jiné vesnice. Ani jeden z výše uvedených svědků (včetně rychtáře) neuměl v roce 1785 psát. Jejich jména předepsal písař a hospodáři připojili jen tři křížky. Své vlastní jméno bohužel písař ozvláštnil spoustou kudrlinek, takže je těžko čitelné. Pravděpodobně se jmenoval Josef Pradatsch.

Jména hornobřízských hospodářů je možné nalézt i v jiných listinách. V josefském katastru se ale objevuje i několik jmen, která bychom stěží jinde hledali. Pokud se tedy zajímáte o historii svého rodu, možná Vás budou následující řádky zajímat.

Není zcela jasné, komu vlastně tato další uvedená jména patří. Pravděpodobně se však jedná o jména podruhů z jednotlivých statků. Každý z nich je v katastru uveden pouze jednou, nejvýše dvakrát a to při popisování drobných kousků luk v poloze Na Čábalkách. Připisuji ke jménům také čísla statků a chalup, ze kterých jmenovaní držitelé luk pocházeli. Je však třeba mít na paměti, že tato čísla dnes už mnoho neznamenají. Všechny statky totiž byly v roce 1839 přečíslovány, navíc byla většina z nich rozparcelována, takže z kdysi jediného popisného čísla vzniklo čísel hned několik. Tak například Fakanovský statek s původním číslem osm byl v roce 1839 přečíslován na čp. 7 a navíc z něho byly během let odděleny i s příslušnými pozemky domy s čísly 24, 26 a 60.

Zde tedy slibovaný soupis jmen drobných držitelů:

Na závěr je ještě možné doplnit, že v josefském katastru jsou kromě výše uvedených náležitostí uváděny také polnosti a louky, které měli v užívání obecní kovář, obecní pastýř a panský hajný. Ani u jednoho z nich se však bohužel jméno nedozvídáme. Pouze se můžeme dočíst, že obecní kovář obýval stavení s číslem 16, zatímco obecní pastýř bydlel v čísle 17.

Obecní kovárna doposud stojí, byť už na první pohled kovárnu nepřipomíná. Snad jen tím, že stojí tak osaměle. Jedná se o onen malý žlutý domeček po pravé straně silnice na Žilov, umístěný mezi autoservisem a mlýnem. Obecní pastouška, ve které přebýval nám neznámý pastýř, stávala hned vedle, přibližně v místech dnešního autoservisu.

Robert Trnka

Hornobřízsko: Skrývaná krása, utajená minulost - Robert Trnka a spol. - ISBN - 80-86596-36-2 - vydáno 2003 - web: Michal Nágr